Když na podzim roku 2018 stály Kateřina a Radek před starým domem v Lužických horách a zvažovaly první kroky, neviděli jen ošarpanou stavbu. Viděli také nádhernou krajinu, skrytý potenciál a svůj velký sen. Čekalo je však hodně dřiny, potu i vložených investic a uběhlo mnoho času, než se jejich sny začaly plnit. Dnes už vědí, že se vydali správnou cestou.
Prysk je kouzelná a zároveň poněkud tajemná vesnice v severních Čechách nedaleko Kamenického Šenova. A podobně kouzelně tajemná je i zdejší chalupa, kterou vlastní sympatický mladý pár. Když se Kateřina a Radek staly jejími majiteli, nebyla zrovna v udržovaném stavu, od prvního momentu však byli rozhodnuti udělat z ní místo, kam se budou lidé rádi vracet.
Pustili se tedy do rekonstrukce, při které se spolehli na místní tradice. Ale nejen na ty, které se týkaly architektury, ale také na staré dobré „sudetské kouzlo“. Nebály se přitom vyhrnout si rukávy a udělat spoustu práce svépomocí. Věcím tak postupně navracely život a snažily se zachránit vše, co se dalo – i to, co možná na první pohled nevypadalo, že se ještě zachránit dá.
Zrekonstruovaný hrázděný dům z 19. století Cimra bude v Prysku
Území Sudet v severních Čechách je kouzelné, stejně jako tato povedená rekonstrukce starého hrázděného domu. Jeho vnější vzhled majitelé obnovili podle několika dochovaných fotografií, na kterých bylo vidět například šambrány kolem oken, dřevěný obklad či štít a na základě rešerše původních staveb v okolí. Zdroj: Amazing Places
PROČ CIMRA BUDE?
Slovo „cimra“ odkazuje na sudetský původ – obec Prysk (Preschkau) byla původně osídlena německým obyvatelstvem, slovo „bude“ zase na nekončící proces úprav a zvelebování.
Začátky byly náročné, ale mladý pár majitelů měl naštěstí jasný plán. Nejprve se rozhodli popasovat s věcmi, které sem nepatřily. „Rekonstrukci je třeba si rozdělit na jednotlivé kroky, aby člověk neměl hlavu ve smutku. My jsme na začátku odstranili všechny novodobé nevhodně zvolené materiály, oškrábali vrstvy času (omítky), opálili okna a připravili je na nový nátěr, odlehčili stropy a část půdy od zásypů, odkryli pískovcové zdivo. No a hlavně našli další a další magické pohledy na jednotlivé části Cimry,“ říká Radek.
Při stavebních úpravách majitelé zohlednili lidovou architekturu i staré dobré ‚sudetské kouzlo‘. Na prvním místě pro ně byla a je lokálnost a region.
Například pískovcové stěny si podle něj zasloužily víc, než být schované pod omítkou. Mají totiž hodnotu lidské dřiny. „V lomech kousek za Cimrou se těžil pískovec, ze kterého jsou zde ve vesnici vystavěné podezdívky, stáje a stodoly, ale i celé domy nebo kostel. Dobývání a ruční opracování pískovcových bloků musela být šílená dřina. A schovat takovou zeď pod vrstvu malty by byla hřích,“ vysvětluje Radek důvody odhalení pískovcových kvádrů, které se zde znovu pořádně nadechly po mnoha desítkách let.
Zrekonstruovaný hrázděný dům z 19. století Cimra bude v Prysku
Každá část tohoto domu má své jméno. Historickým schodem říkají Výtah a romantický název Rojko (Snílek) patří místu pod originální lampou vyrobenou z hlohu. „V pohodlném křesle se zde můžete klidně zasnít,“ říká Kateřina. Právě zde vytváří sytě modrá barva jedné ze stěn příjemný kontrast k ostatním bílým omítkám a všudypřítomnému dřevu. Zdroj: Amazing Places
Části stavby, které se zrekonstruovat nepodařilo, nahradily novými, ale s úctou k původním prvkům. „Předsíň v chalupě už měla nejlepší časy dávno za sebou a její stav neumožňoval rekonstrukci, takže nám nezbylo jiné, než postavit ji znovu. Podařilo se nám však přitom nalézt původní pískovcový portál a nechali jsme odkrytou i část hrazděné konstrukce. Je to takové malé okénko do útrob stavby, ukázka toho, jak nádherná architektura tu kdysi byla, jak si lidé vážili detaily, proporce, kompozici a rozum,“ upozorňují majitelé.
Jak se říká: kde to při usínání nad hlavou nechrome, tam to nežije. Je to takové naše motto.
Majitelé
I když chalupa dnes vypadá krásně a ve třech místnostech se zde může ubytovat až osm hostů, majitelé stále pokračují v práci na jejím zvelebování. Vždy, když se sem návštěvníci po čase vrátí, vidí změny a pokrok. „Nejvíce nás baví detaily. Ať už nápisy na stěnách, stromy v pokojích, historické prvky nebo světelné znamení na toaletě,“ pokračuje v vyprávění Kateřina.
Každý, kdo rekonstruoval starý dům, dobře ví, že je to náročný proces a nějakou dobu trvá, než se podaří dojet do cíle. Stejně tak to vidí i český pár, který rekonstrukci vnímá jako proces.
